Detailní popis výcviku bude doplněn.

Teoretický rámec: Skupinové systemické koučování

V 90. letech 20. století se objevila poptávka po efektivní práci s celými sociálními systémy. Luhmannova teorie sociálních systémů a Ludewigův pojem členství, původně známé v terapii, se začaly propojovat s firemní sférou. Tato potřeba vedla k sestavení souboru postupů a metodik – Skupinového systemického koučování.

Práce s komplexitou

Skupinové systemické koučování je důslednou prací se sociálním systémem, typicky ve skupinách do 6 osob. S rostoucím počtem osob roste komplexita souvislostí v sociálním systému, se kterou lze jen obtížně pracovat prostřednictvím jedné doprovázející osoby.

V rámci tohoto přístupu kouč pracuje s neredukovanou komplexitou všech zúčastněných naráz. To dává příležitost k nalézání velmi účinných synergických řešení a postupů, které by jednotlivci sami nebyli schopni nalézt.

Principy

Skupinové systemické koučování:

• Využívá moc vlivu členství na chování lidí.
• Pracuje se zadáním jako společným organizujícím tématem skupiny.
• Směřuje ke společné konstrukci tzv. ne-problému (stavu, kdy problém již neexistuje).

Jde o jeden z nejefektivnějších nástrojů práce se skupinou, který aktivuje kolektivní inteligenci a zdroje týmu.